V době, kdy se zraky světa obracejí k inspektorům OSN, kteří pročesávají Irák při pátrání po zbraních hromadného ničení, se skupina kanadských aktivistů rozhodla vytvořit svůj vlastní tým inspektorů, aby zkontrolovala vojenská zařízení ve Spojených státech, píše agentura EFE. V nejbližších dnech ministr obrany USA Donald Rumsfeld obdrží od kanadské skupiny nazvané "Vykořenit zlo" dopis se žádostí, aby spolupracoval s inspektory, kteří do Washingtonu přijedou 22. února, a zpřístupnil jim vojenská zařízení. Na rozdíl od listopadové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku, která požaduje, aby Bagdád prokázal, že odzbrojil, dopis nespecifikuje, jaké bude mít následky nedostatek spolupráce Bushovy vlády s inspektory. "Je to symbolický akt," upozornila Christy Fergusonová, pacifistka a organizátorka hnutí "Vykořenit zlo", které se podařilo dát v krátké době dohromady desetitisíce dobrovolných inspektorů prostřednictvím internetové stránky www.routingoutevil.com. Fergusonová si je vědoma, že její mise má nepoměrně menší naději na úspěch než inspekce OSN v Iráku, nemluvě o překážkách, které jsou mnohem větší než v Iráku. Pro začátek "inspektoři" hnutí, mezi nimiž jsou kanadští a britští poslanci, universitní profesoři a společenští aktivisté, potřebují vstoupit na půdu Spojených států. První výzvu pro ně bude znamenat odpověď na rutinní otázku, s níž se setká každý cestovatel při vstupu na území USA - "Jaký je účel vaší cesty?"

 Cílem hnutí je "ukázat pokrytectví a dvojí měřítko, které Washington uplatňuje, když požaduje odzbrojení Iráku, zatímco USA jsou zemí, která vlastní nejvíce zbraní hromadného ničení na světě a neprojevuje nejmenší vůli k odzbrojení," upozornila Fergusonová. Pro ni i její tým inspektorů bude rozhodně obtížné proniknout do Spojených států, jestliže příslušnému činiteli na celnici zopakují takovouhle odpověď. Avšak žerty stranou, jisté je, že Spojené státy disponují větším množstvím jaderných, biologických a chemických zbraní než jakákoliv jiná země na světě; podle Federace amerických vědců (FAS) mají kolem 10.000 jaderných hlavic a přes 31.000 tun chemických zbraní. A, jak upozorňuje hnutí "Vykořenit zlo", USA neplní své mezinárodní závazky vyplývající z dohod jako je Smlouva o nešíření jaderných zbraní či konvence o biologických a chemických zbraních. Spojené státy jsou "v rozporu s duchem těchto smluv, ale respektují text dohod", tvrdí Michael Levi, ředitel programu strategických studií FAS. Prohlásil, že je směšné, když kanadská skupina považuje arzenály USA a dalších jaderných velmocí jako Francie a Velká Británie za větší nebezpečí pro občany západních zemí než arzenály zemí typu Severní Korea.
ZDROJ: http://www.pantax.cz/zpravy/2003/02/07.02.03.htm

Severní Korea má právo uskutečnit preventivní jaderný úder proti Spojeným státům a nebude čekat, než Spojené státy dokončí svou válku proti Iráku, konstatoval náměstek severokorejského minsitra zahraničních věcí. Mluvčí Bílého domu nad touto hrozbou pokrčil rameny. Ari Fleischer konstatoval, že Spojené státy jsou na každý útok připraveny a že takovéto řeči či přípravy mohou poškodit jen samu Severní Koreu. Severokorejský náměstek ministra zahraničních věcí varoval, že je prý nynější jaderná krize horší než v roce 1994, kdy stál korejský poloostrov na pokraji zkázy, a apeloval na Británii, aby využila svého vlivu na Washington a odvrátila válku. "Spojené státy říkají, že po Iráku jsme na řadě my," konstatoval Ri Pyong-gap, "ale my máme svá vlastní protiopatření. Preventivní útoky nejsou jen výlučným právem Spojených států." Severní Korea oznámila, že hodlá plně aktivovat provoz jaderné továrny v Yongbyonu, kde se podle podezření Západu vyrábí obohacené plutonium pro jaderné zbraně. V Severní Koreji vládne znepokojení od minulého týdne, od doby, kdy Washington oznámil, že hodlá posílit svou vojenskou přítomnost v oblasti. Severní Korea se obává, že vyslání amerických jednotek je začátek k plné vojenské konfrontaci. Současní krize vznikla loni v říjnu, kdy americký vyslanec v Pchjong jangu konfrontoval tamější režim s obviněním, že Severní Korea realizuje program výroby obohaceného uranu a porušuje tím dohodu z roku 1994, kterou skončila poslední krize. Spojené státy Severní Koreu potrestaly tím, že jí zrušily dodávku půl milionu tun topné ropy, což byl pro zemi, která zoufale trpí nedostatkem energie, citelná rána. Nejhůře je postižen sever země, ale k výpadkům elektřiny dochází i v hlavním městě, když teploty - jako nedávno - dosahují -21 stupňů Celsia. Severní Korea tvrdí, že chce využívat jaderné energie pro mírové účely. Obě strany chtějí dosáhnout řešení prostřednictvím vyjednávání, ale dosud jsou mezi nimi radikální rozdíly.

Pchjongjang chce s USA uzavřít smlouvu o neútočení, ale Spojené státy konstatují, že nebudou odměňovat vydírání. Pod nátlakem na Spojené státy z Japonska a z Jižní Koreje však se v poslední době zdálo, že USA zaujmou smířlivější postoj a že budou se Severní Koreou vyjednávat. Pokud však Spojené státy zaútočí na severokorejská jaderná zařízení, mohlo by to vyvolat totální válku na Korejském poloostrově. Toto varování od komunistického severokorejského režimu přišlo poté, co americký ministr obrany Donald Rumsfeld označil vládu KLDR za "teroristický režim". "Pokud Spojené státy nečekaně zaútočí na naše mírová jaderná zařízení, vyvolají tím válku v plném rozsahu," napsal deník Rodong sinmun, ústřední orgán Korejské strany práce. Vrchní velitel amerických sil v Jižní Koreji generál Leon LaPorte popřel, že by žádal Pentagon o posily, a to navzdory prohlubující se krizi kolem severokorejského jaderného programu. LaPorte vydal své prohlášení poté, co nejmenovaní američtí činitelé ve Washingtonu sdělili, že americký ministr obrany Donald Rumsfeld uvažuje o vyslání letadlové lodě včetně bombardérů ze základny na ostrově Guam do korejských vod. Opatření má prý odvrátit Severní Koreu od provokací během chystané války proti Iráku. Podle LaPortea by se nemělo nic změnit na současném početním stavu amerického kontingentu v Jižní Koreji, který čítá 37.000 vojáků. LaPorte dodal, že pokud bude chtít posily, tak nejprve bude konzultovat záležitost s jihokorejským ministerstvem obrany a pak se obrátí na velitelství pro tichomořskou oblast. KLDR také pohrozila, přestane uznávat autoritu Rady bezpečnosti OSN, pokud ta "nepodnikne nic proti USA a jejich bludné korejské politice". Podle Pchjongjangu USA porušily princip a ducha Charty Spojených národů tím, že začlenily KLDR do osy zla s Irákem a Íránem. Severokorejská oficiální média navíc v uplynulých dnech opakovaně vyzvala obyvatele k přípravě "na válku" proti Spojeným státům.
ZDROJ: ZDROJ: http://www.pantax.cz/zpravy/2003/02/07.02.03.htm

Zvažuje-li prezident George Bush, že dá Iráku dalších šest týdnů na splnění požadavků OSN, není to jen diplomatický tah, ani gesto trpělivosti. Americká armáda potřebuje tuto dobu na dokončení příprav a přesun do oblasti Perského zálivu, píše agentura Reuters. "Amatéři diskutují o strategii, profesionálové o logistice," říká staré vojenské přísloví. O načasování připravované akce proti Iráku to platí dnes stejně jako před válkou v Perském zálivu. Nad zálivem denně přelétávají letadla Galaxy, Globemaster a Hercules a dopravují na zdejší základny válečný materiál. Stratégové definují válečné cíle, generálové odhadují potřebné síly a logistické jednotky musejí dodat materiál. Bush rozhodne, zda bude válka a zda to bude se souhlasem OSN nebo bez něj. Vojáci ale nemohou začít bojovat den po příjezdu. Potřebují se aklimatizovat, přezkoušet zbraně a zvyknout si na terén. Platí, že by měli být na místě tři týdny před začátkem operace. V Perském zálivu je nyní zhruba polovina z odhadovaných 150.000 vojáků, které USA k akci potřebují. K dispozici je 450 amerických vojenských letadel několika druhů. Mohlo by se zdát, že letecký útok může začít kdykoli, ale není tomu tak. Nemůže být izolovaný a je třeba rozhodnout o nasazení určitých strojů ke specifickým akcím. Odborníci předpokládají, že útok zahájí bombardéry F-117A, špatně zachytitelné radary. Zároveň budou z lodí i letadel vypáleny řízené střely. Připraví tak následující leteckou a pozemní operaci. Podle internetové stránky GlobalSecurity.Org ani jeden bombardér F-117 zatím v Perském zálivu není. USA podle tohoto nezávislého armádního zdroje úzkostlivě tají, kolik vojáků vlastně v oblasti už je. Podle odhadů je to kolem 85.000 lidí, z nichž 25.000 patří k pozemnímu vojsku a zbytek jsou příslušníci letectva, námořnictva, piloti a posádky tří letadlových lodí a podpůrných plavidel.

Některá těžká technika, která popluje do Perského zálivu tři týdny, ještě nebyla ani naloděna. Z Texasu právě vypluly tři trajekty a dalších 13 se v přístavech Perského zálivu nevylodí před 1. březnem. Jakkoli dopadnou diplomatická jednání, pozemní síly nebudou podle odborníků připraveny k boji do půlky března. Podle GlobalSecurity dostalo rozkaz přesunout se do Perského zálivu 95.000 vojáků a 48.000 má k tomu být připraveno. Británie slíbila vyslat 26.000 osob, které zatím neopustily Evropu. Turecko ještě nedalo souhlas s přítomností amerických jednotek na svém území. Británie má tento týden začít nakládat tanky v Německu na 20 až 30 lodí. Ani tyto stroje nebudou akceschopné do půlky března. Michael Gordon a Bernard Trainor v knize o válce v Perském zálivu Válka generálů tvrdí, že přesun armády byl tehdy zpožděn kvůli politickým faktorům, ale také kvůli chronickému zanedbání logistických aspektů. Nedostávalo se tehdy nákladní techniky, která měla dopravit tanky ze základen do německých přístavů; za průtahy byla také byrokracie Pentagonu. V další knize o válce v Perském zálivu Křížová výprava Rick Atkinson uvádí, že americké vojsko se z Německa do Saúdské Arábie přepravilo v 456 vlacích, na 312 plavidlech a v 578 letadlech. K tajnému přesunu 235.000 vojáků, kteří byli použiti k překvapivému úderu na iráckou armádu, bylo zapotřebí 95.000 automobilů. Tanky a nákladní vozy tenkrát projížděly místní dálnicí v třívteřinových intervalech 24 hodin denně. V roce 1991 bylo cílem rozmístit rychle jednotky a zabránit irácké armádě přesunout se z obsazeného Kuvajtu do Saúdské Arábie. Nyní toto nebezpečí nehrozí a časové prodlevy jsou dány politickou situací. V dubnu skončí nyní příznivé chladné počasí. V roce 1990 prožívali generálové těžké chvíle, když Washington nenechal zakotvit lodě se zbraněmi a zásobami pro 17.000 mužů, dokud Rijád nedal souhlas s použitím síly. Automobily tehdy na místo dorazily s vybitými bateriemi a pohonnými látkami nevhodnými pro pouštní teploty. Některé nákladní lodě byly nepoužitelné a získat náhradní díly do strojů byl zlý sen. Jak se s logistikou americká armáda vyrovná tentokrát se stejně jako v roce 1991 ukáže až po boji.

V Afghánistánu, v této divošské zemi se už skoro úplně rozložil mír - ale to je příběh, který byl vygumován z mysli Američanů, argumentuje v deníku Independent Robert Fisk. Afghánská válka má být "úspěšným" vzorem pro blížící se americké imperiální dobrodružství na Blízkém východě, takže téměř úplný rozklad míru v této divošské zemi a postupné oslabování amerických jednotek v Afghánistánu - téměř každonoční útoky na americká a jiná zahraniční vojska, anarchie v městech mimo Kábul, moc válečných magnátů, obchodování s narkotiky a stále rostoucí počet vražd - to jsou věci, o kterých se v Americe nehovoří - je to příběh, který byl vymazán z vědomí Američanů, kteří nyní posílají desetitisíce svých mladých mužů a žen, aby uskutečnili další "úspěšnou historii". Kdopak z vás ví, že UVNITŘ Afghánistánu nyní vysílá rozhlasová stanice organizace al Qaeda, která systematicky vyzývá k svaté válce proti Spojeným státům? Kdopak z vás ví, kolik ilegálních skladišť zbraní, které američtí vojáci denně objevují, bylo dovezeno do Afghánistánu až po ukončení "úspěšné" americké války? 25 procent. Ustoupila americká vojska z afghánsko-pákistánské hranice? Na nejméně pěti místech, uvádějí pákistánské zdroje na druhé straně hranic. 11. prosince opustila americká vojska svou vojenskou základnu ve Lwaře po pravidelných nočních raketových útocích, které zničily několik amerických vozidel. Jejich afghánští spojenci byli donuceni základnu opustit o několik dní později, al Qaeda ji pak vzala útokem a vypálila ji.

Americká mise v Afghánistánu se natolik rozkládá, míní Fisk, že o tom píše nyní i konzervativní Wall Street Journal, jinak nadšený stoupenec americké a izraelské politiky na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Věnoval dlouhý a pozoruhodný článek americkému ústupu, i když, samozřejmě, Wall Street Journal to nenazývá ústupem. "Vojáci stále ještě čelí neviditelnému nepříteli", zní titulek tohoto článku, je téměř totožný s titulkem reportáže Roberta Fiska z Afghánistánu asi rok po ruské invazi v letech 1979 - 1980. Vojáci v mé reportáži, poznamenává autor, byli, ovšem, tehdy Rusové. Jeden ruský důstojník nám tehdy řekl na letecké základně v Bagramu, že už jen "pozůstatky mudžahídského terorismu" zbyly v Afghánistánu ze západního spiknutí proti mírumilovným (a komunistickým) Afgháncům. A tak, píše autor, jsem se zájmem sledoval amerického mluvčího na téže základně v Bagramu, když hovořil o tom, že z al Qaedy už také zbývají jen "pozůstatky". V Afghánistánu znovu vybudovali výcvikové vojenské tábory nikoliv protiameričtí Afghánci, ale Arabové. V nedávné bitvě mezi americkými jednotkami a "pozůstatky" nepřátel u Spin Boldaku v provincii Kandahár bojovali Arabové. Jednotky vzdorného afghánského válečného magnáta Gulbuddina Hekmatyara se spojují s Talibánem a s organizací al Qaeda - přesně toto učinily "pozůstatky mudžahídů" v zimě roku 1980, rok po sovětské invazi. Nově umístěnou minou u Khostu byl usmrcen Američan, jinou nově umístěnou minou bylo u Kandaháru zabito 16 civilistů, v Kábulu házejí neznámé osoby po amerických a mezinárodních vojácích granáty, dochází k dalšímu znásilňování žen a k vypalován učeben pro ženy.

Americká tisková kancelář The Associated Press uveřejnila článek Martina Crutsingera, který velice krátce shrnul zásadní body nového amerického národního rozpočtu. Prezident Bush předložil Kongresu rozpočet na dva a čtvrt (přesně 2.23) trilionu dolarů, který by měl urychlit snižování daní, a tedy zlepšit stagnující americké národní hospodářství. Prezident usiluje o revizi největších vládních sociálních programů, hodlá dát NASA mírně přidáno a hlavně zahrne armádu a národní bezpečnost miliardami dolarů. Ohlásil: "Jsme na cestě k zabezpečení národní bezpečnosti". Přestože má být omezeno financování několika set vládních programů, prezident předpokládá, že rozpočtový schodek dosáhne v tomto roce rekordní výše 304 miliard dolarů a schodek v příštím roce vystoupí na 307 miliard. Během příštích 5 roků by měl celkový schodek dosáhnout hodnoty 1.08 trilionu dolarů. Začátek nového hospodářského roku byl stanoven na 1. října t.r. Demokratická strana napadla snižování daní jakožto akci zaměřenou na pomoc bohatým, která velice málo přispěje oživení národního hospodářství ale hlavně odebere finanční prostředky z programů sociálního zabezpečení, kterých bude zapotřebí v souvislosti s odchodem tzv. "baby boomers" na odpočinek. Šéf demokratického poslaneckého klubu v Senátu Tom Dashle prohlásil, že svým rozpočtem ukázal prezident Bush, že stojí v čele takové americké vlády, která je naprosto nejnezodpovědnější za celou dobu existence Spojených států.

Poslanec Charles Rangel, nejvýše postavený Demokrat ve Výboru pro rozdělování finančních prostředků (Ways and Means Committee) poukázal na to, jak hluboko klesla země za poslední dva roky, kdy se předpokládal rozpočtový přebytek 5.6 trilionů dolarů v příštích 10 letech: "Dnes nahradily schodky přebytek, válka nahradila mír a hospodářství přišlo o 2 miliony pracovních příležitostí". Ve slovním doprovodu k rozpočtu řekl prezident Bush, že za něj může "recese a válka, kterou jsme si nezvolili". Tvrdil, že bude rozpočet dbát přísně na dodržování kázně ve výdajích například pomocí reorganizace velkých vládních programů Medicare a Medicaid v oblasti zdravotní péče. Rozpočet byl vypracován ještě před katastrofálním zánikem raketoplánu Columbia. Měl původně přidat NASA 3%, tedy celkem 15.5 miliard dolarů. V r. 2004 měl být doplněk zvýšen na 4.7%. Částka 670 miliard dolarů, která má formou snižování daní přispět k oživení amerického hospodářství, zahrnuje odstranění dvojího zdanění dividend z akcií a urychlení snížení daní navržené v r. 2001. Prezident hodlá trvat na tom, aby bylo snížení daní z r. 2001 trvalé. Tím by dosáhly daňové úlevy další částky 1.3 trilionu dolarů, navíc k 1.35 trilionům dolarů, což měly být daňové úlevy dosažitelné za příštích 10 roků, jak je schválil Kongres v r. 2001. Vojenský rozpočet má vzrůst o 4.2%, ale v tom nejsou zahrnuty výdaje na válku proti Iráku. Navržený vzrůst výdajů, spojený s vysokým jedenáctiprocentním zvýšením vojenských výdajů v tomto roce znamená největší vzrůst výdajů na armádu od rozpočtu Ronalda Reagana v 80. letech. Prezident Bush také požaduje o velké zvýšení výdajů pro ministerstvo státní bezpečnosti (Department of Homeland Security), aby mělo k dispozici v příštím roce 23.9 miliard dolarů, což bude 8% vzrůst proti letošním výdajům.

Britská rozhlasová stanice BBC dnes oznámila, že viděla tajný dokument, který popírá spojení Al-Káidy s Irákem. Dokument podle komentátora stanice přímo protiřečí slovům ministerského předsedy Tonyho Blaira, že osoby z teroristické organizace Al-Káidy jsou v Iráku. Tony Blair dnes v parlamentu popřel, že by zmíněné tajné hlášení viděl. Řekl, že se toto zveřejněné stanovisko podle jeho názoru neliší od jeho předchozích prohlášení. Upozornil, že situace se neustále vyvíjí. Ministerský předseda se ohradil proti tvrzení, že spojení Iráku s teroristickou organizací odpovědnou za loňské teroristické útoky v USA prosazuje jako důvod útoku proti Iráku. Řekl, že tomu tak není, že o spojení Iráku s Al-Káidou vždy hovoří pouze v odpovědi na otázky a že opakovaně zdůraznil, že neví o ničem, co by prokazovalo iráckou účast na útocích z 11. září.

Ministr zahraničí Jack Straw v ranním pořadu rozhlasu BBC zdůraznil, že premiérovy výroky a zveřejněný citát z tajného dokumentu si neprotiřečí. Blair zdůraznil, že nespojuje Al-Káidu přímo s režimem v Bagdádu. Naproti tomu považuje za prokázané spojení mezi Al-Káidou a "některými osobami" v Iráku. Jeho mluvčí poté řekl, že vzhledem k povaze iráckého režimu je nepravděpodobné, že by teroristé z Al-Káidy byli v Iráku bez vědomí vlády. Irácký prezident Saddám Husajn v televizním interview vysílaném v úterý v britské televizi spojení s Al- Káidou podle očekávání výslovně popřel. BBC uvedla, že podle tajného dokumentu, který prostudovala, hlásily britské tajné služby Blairovi, že nijak významné spojení mezi Al-Káidou a iráckým režimem skončilo. Tajné služby podle BBC uvedly, že Al-Káida, která se halí do ideologie islámu, a irácká vláda, která je světská, mají zásadní rozpory. Britští komentátoři uvádějí, že skutečnost, že někdo z tajných služeb poskytl tajnou zprávu tisku naznačuje, že výzvědné organizace nejsou spokojeny s tím, jak politici s jejich hlášeními nakládají.